Teorie volby povolání J. L. Hollanda, aneb Trocha teorie nikoho nezabije

Teorie psychologa Johna Lewise Hollanda je krásná nejen pro svou praktickou použitelnost v každodenním životě mnoha lidí, ale i pro obrovskou jednoduchost, která vám usnadní pochopit její význam při rozhodování o volbě vaší studijní či profesní cesty v dalších letech vašeho života. Tahle teorie se dá vyjádřit několika jednoduchými pravidly:

  • V evropské a americké společnosti lze většinu lidí zařadit z hlediska jejich profesních zájmů do jedné ze šesti osobnostních skupin: manuálně technické (R), badatelské (I), umělecké (A), sociální (S), podnikavé (E) a konvenční, nebo také organizačně administrativní (C) osobnostní skupiny lidí. Čím je větší shoda s jedním konkrétním typem, tím spíše se osoba vyznačuje rysy osobnosti příslušného typu.
  • Lidé s podobnými osobnostními charakteristikami si navzájem daleko více rozumí, než s lidmi, kteří mají odlišné osobnostní orientaci, a to podle hesla „Vrána k vráně sedá“..
  • Lidé s podobnými osobnostními rysy většinou také pracují ve stejném nebo velmi podobném povolání. Tak například, lidé s podnikavou osobností zpravidla pracují v profesích, které kladou vysoké nároky na jejich podnikavost, praktické myšlení a obchodního ducha.
  • Všechna současná povolání lze, podobně jako většinu lidí, také rozdělit do šesti velmi podobných skupin, a to na: manuálně technické (R), badatelské (I), umělecké (A), sociální (S), podnikavé (E) a konvenční (C) profese.
  • Shodu osobnosti člověka s pracovním prostředím lze zpravidla dost dobře předpovědět a odhadnout, zda v určité skupině povolání bude určitý člověk spokojený.
  • Člověk je nejvíce spokojený v povolání, jestliže si zvolí takovou profesi a pracovní prostředí, které se co nejvíce shodují právě s jeho vlastními osobnostními rysy a předpoklady a stejně tak i s profesními zájmy.
  • A to celé to kouzlo a tajemství správné volby povolání!