Rizika volby povolání a studia

Jako kdykoli v životě, tak i v etapě našeho studia na základní, ale i střední škole je člověk vystaven řadě nejrůznějších rizik, která jsou spojena s naším rozhodováním a volbou střední a později vyšší odborné či vysoké školy.

Nejčastější rizika, se kterými se každý z nás dříve či později může setkat, spočívají ve stavu:

  • velmi malé shody profesní volby s naší osobností. Prostě preferujeme model pracovního prostředí, který neodpovídá našim osobnostním předpokladům, které jsou výrazně inkompatibilní s požadavky preferovaného studia či povolání. Nízká shoda našich osobnostních předpokladů s preferovaným typem studia či modelem pracovního prostředí vede k tomu, že naše volba není stabilní, nevede k naší vysoké výkonnosti a pracovní spokojenosti. Právě ujasnění vlastních zájmových a profesních priorit a předpokladů nám umožňuje hledat shodu mezi vlastním sebepojetí a širším spektrem preferovaných studijních oborů a povolání, ke kterým vědomě či nevědomě inklinujeme.

    Kompatibilita osobnostních předpokladů uchazeče s nároky a požadavky preferovaného studia a pracovního prostředí

    Osobnostní typ jedince Nejvhodnější typ studia a pracovního prostředí Kompatibilní typ studia a pracovního prostředí Nejméně vhodný typ studia a pracovního prostředí
    R R I, C S
    I I R, A E
    A A I, S C
    S S A, E R
    E E S, C I
    C C E, R A
  • b) výrazné nesoudržnosti profesní volby, jestliže zvolíme dva či více studijních oborů a modelů pracovního prostředí, které nejsou konzistentní a vyžadují od nás velmi odlišné osobnostní dispozice. Zvolíme si například některý vysoce umělecký studijní obor a na druhém místě studijní obor na vysoké škole ekonomické nebo právnické fakultě. Nízká soudržnost takové volby svědčí často o nahodilosti v oblasti našeho rozhodování, či o naší neznalosti vlastních osobnostních předpokladů. Člověk by v ideální rovině měl vykazovat zájmové a profesní priority, které vyjadřují určitou míru vnitřní konzistence.
  • c) příliš vysokých či naopak výrazně nízkých aspirací, jestliže preferujeme studijní obor či model pracovního prostředí, který sice koresponduje s typem naší osobnosti, ale úroveň profesní volby neodpovídá našim schopnostem a ani dosavadním školním výsledkům a výkonům. Nesourodost zvolené úrovně vysokoškolského studia či profesní volby s úrovní naší dosavadní výkonnosti pak dokumentuje naše “neseřízené“ aspirace, nebo “neseřízené“ aspirace našich rodičů či kamarádů, kteří na nás mají vliv při volbě našeho dalšího studia či povolání. V řadě případů se potom dostaneme do stavu tzv. blokování výběru, neboť sociální prostředí (vysoká škola) staví realizaci našich zájmů řadu obrovských překážek, které ohrožují možnosti naší vysněné či vytoužené seberealizace. Za této situace pak často dochází k volbě v pořadí druhého (kompenzačního) pracovního prostředí a náhradních variant dalšího studia v méně náročných studijních oborech.

Neméně významnou skupinou rizikových faktorů, které ovlivňují volbu našeho dalšího studia na vysoké škole, jsou nepochybně naše poznatky o jednotlivých studijních oborech, profesních skupinách a pochopitelně i o konkrétních povoláních. Nikoho snad ani příliš neudiví informace, že žáci, kteří mají více informací o jednotlivých typech studijních oborů a studijních programů na vysokých školách stejně jako i Informace o nárocích vytoužených pracovních prostředí a konkrétních povoláních, jsou schopni se daleko rychleji a přesněji rozhodovat o volbě dalšího studia, než žáci s nedostatečnými či zkreslenými informacemi.