K čemu jsou zájmové dotazníky?

Zájmové dotazníky jsou v kariérovém poradenství široce používány s cílem zjistit nejvhodnější studijní a pracovní uplatnění klienta. Rozsah používání zájmových dotazníků je čím dál větší proto, že souvislost mezi spokojeností se studiem, prací a jejími výsledky je považována za nesmírně důležitý společenský stejně jako i ryze individuální faktor. Zájmové dotazníky používají nejen psychologové, ale v posledních dvaceti až třiceti letech i personalisté, ale i výchovní poradci, aby zjistili míru shody mezi profesními zájmy žáků a jejich preferovaným či dokonce již zvoleným pracovním či studijním oborem. Zjištěná shoda pak nepochybně zvyšuje pravděpodobnost, že žák bude se svou volbou spokojen, a naopak snižuje riziko chybné profesní volby či předčasného „vyhoření“.

Desítky let věnovala celá řada výzkumných týmů mimořádnou pozornost nejen mnoha teoriím kariérového vývoje, ale stejně tak i vývoji několik set zájmových dotazníků. Bez strukturovaného rozhovoru se žákem či jeho rodiči však zůstává hodnota byť sebedokonalejšího zájmového dotazníku vždy jen na půl cesty k cíli. Pokud totiž žák základní školy či středoškolák neporozumí sám sobě, svým zájmům, touhám a aspiracím, pokud nezíská vhled do širokého spektra možností, jak může využit svých výsledků pro další důležitá rozhodnutí ve svém osobním životě, zůstává účelnost šetření jakýmkoli zájmovým dotazníkem více než sporná.

Užívání dotazníků sledujících vývoj zájmů a profesních aspirací mladých lidí ve světě nebývale vzrůstá, protože vztah mezi profesní volbou a pracovními výsledky je uznáván jako jeden z nejdůležitějších faktorů profesní spokojenosti. Tyto nástroje, které mají nejen psychodiagnostickou, ale i didaktickou funkci, používají dnes nejen profesionální psychologové v poradenské a školní praxi, ale zcela běžně i kantoři, s cílem nalézt efektivní soulad mezi zájmy mladých lidí a oborem jejich budoucí práce nebo studia. Zájmové dotazníky, inventáře, či testy profesní orientace proto dnes celkově směřují spíše k jednoduchosti. V myslích mnoha praktických poradců převládla představa, že zájmové dotazníky a inventáře by měly tíhnout spíše k méně komplikovaným metodám, ze kterých by měl profitovat zejména samotný student, jeho rodiče, ale i jeho učitelé. Že by, docela prostě řečeno, měly být využívány nejen poradenskými psychology a kantory, ale zejména samotnými žáky základních a zejména středních škol, kteří z nich mohou na své cestě za budoucím povoláním vytěžit řadu podnětných a subjektivně užitečných informací. Právě touto cestou se snaží jít i zájmový dotazník, který má čtenář právě před sebou.