Individuální profesní zájmy a volba povolání

Z širšího pedagogickopsychologického hlediska by se učitelé na středních školách měli zajímat nejen o to, co se žáci učí, ale stejný zájem by měl směřovat k otázkám, věnovaným řadě dalších problémů, a to jak a především proč se žáci učí, s jakou mírou motivace a jak je tato motivace ovlivňována jejich profesními zájmy. Žáci mají zpravidla tendenci věnovat více úsilí a energie činnostem, které mají rádi a které jsou předmětem jejich profesního zájmu. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby učitelé měli prostřednictvím zájmových dotazníků alespoň základní přehled o spektru vyvíjejících se zájmů svých žáků. Znalosti o individuálních profesních zájmech žáků jsou nesporně jedním ze základních předpokladů kvalitního školního stejně jako i kariérového poradenství. Výsledky řady zájmových dotazníků jsou totiž schopny poskytnout učitelům informace nejen o profesní orientaci žáků, ale i o tom, proč řada často talentovaných žáků dosahuje ve škole nerovnoměrných či slabých školních výsledků.

Zájmy jsou zpravidla definovány ve vztahu k vykonávaným činnostem, kterým se žáci obvykle nejraději věnují. Žáci tak mohou projevovat zájem o sbírání známek, či fotografií starých automobilů, stejně jako i o chemii, biologii, mezinárodní vztahy, čtení, hudbu nebo sport. Seznam potenciálních zájmů je v podstatě neomezený, ale výběr těchto zájmů je ovlivněn především osobnostními charakteristikami žáka. Na tomto principu je pak založena většina zájmových dotazníků.

Naše zájmy jsou v podstatě obrazem naší osobnosti, ale i hodnot, které uznáváme. Mnoha autory je velmi často zmiňována především podobnost postojů a zájmů. Rozdíl mezi postojem a zájmem je spíše v rovině prožívání. Postoj je většinou vymezován jako existující soubor pocitů jedince vůči určitému objektu, subjektu, sociální instituci, či sociální skupině. Zájem je naproti tomu vymezován jako existující soubor pocitů vůči specifickému druhu aktivit. Snad právě proto jsou si postojové a zájmové dotazníky a inventáře tak podobné. Preferuje-li například středoškolák klasickou hudbu před pop-music, vypovídá to něco nejen o jeho zájmové, ale současně i o jeho postojové a hodnotové orientaci. Osobnost žáka je tedy částečně možné definovat na základě spektra jeho zájmů, podle toho, kterým činnostem se rád věnuje, co má či naopak nemá rád.