Etapy našeho rozhodování

Hollandova teorie osobnosti, volby studia a povolání má své praktické využití nejen ve fázi našeho rozhodování o volbě další vzdělávací cesty po absolvování povinné školní docházky, ale zejména před ukončením střední školy. Ve smyslu Hollandovy teorie probíhá naše profesní orientace a volba dalšího náročnějšího studia a povolání v několika vývojových etapách, v jejichž průběhu každý člověk volí jednu či více profesních skupin povolání (modelů pracovního prostředí) a současně je nucen rozhodnout o úrovni profesní volby (hierarchii volby), která určuje délku jeho profesní přípravy.

Volba jednoho či více modelů pracovního prostředí stejně jako i rozhodnutí o úrovni vykonávané profese jsou však ovlivňovány nejen našimi schopnostmi a dovednostmi, ale stejně tak i stupněm sebepoznání našich vlastních předpokladů, možností, ale i osobních slabin. Profesní volba uvnitř určité skupiny povolání je pak výrazným způsobem ovlivňována úrovní naší inteligence, předchozími vědomostmi a dovednostmi, ale i naším sebehodnocením. Zde je patrně nutné zmínit i významný vliv našich aspirací, na nichž má lví podíl nejen naše vysoké či velmi nízké sebehodnocení, ale i nejbližší okolí (rodiče, sourozenci, vrstevníci, učitelé, spolužáci, kulturní a mediální vlivy masmédií aj.).

Rozsah volby, kterou každý z nás musí dříve či později rozhodnout

Sociální faktory na nás působí pochopitelně daleko silněji právě v období našeho dospívání. Ve fázi rozhodování o volbě další profesní přípravy se pak žák základní či střední školy zpravidla rozhodne pro jeden či dva profesní modely (druhý model je vlastně náhradní, alternativní variantou), na které se zaměří. Za nimi pak následují ostatní profesní modely podle míry jejich vlivu na žáka. Tímto způsobem vlastně probíhá první etapa volby povolání, která je zpravidla zaměřena na rozsah profesní volby, nikoli na konkrétní povolání.